Stephen Taylor

Režisér

Stephen Taylor, rodák z Birminghamu, vystudoval angličtinu na cambridgeské Trinity College. V letech 1991–1995 byl asistentem režie v ženevském Grand Théâtre, kde se podílel na nastudováních režisérů Nicholase Hytnera, Matthiase Langhoffa, Benna Bessona a dalších. Od roku 1992 pravidelně spolupracuje v Ženevě, Štrasburku, Lyonu a Paříži s Pierrem Strosserem. Mimo jiné s ním připravil novou inscenaci Wagnerova Prstenu Nibelungova v pařížském Théâtre du Châtelet a rovněž obnovené nastudování této inscenace v Adelaide, jako vůbec první uvedení Wagnerova cyklu v Austrálii. V pařížské Opeře byl asistentem Jérôma Savaryho v nové inscenaci Rigoletta, s Pierrem Strosserem tu spolupracoval na Vojckovi a s Dominiquem Pitoisetem na Donu Giovannim. V Comédie Française asistoval Catherine Hiégelové na uvedení Pinterovy hry Návrat domů. V letech 1997 až 2004 připravil řadu obnovených premiér pro Královskou operu v Kodani, pařížskou Operu (Palais Garnier a Opéra-Bastille), benátské Teatro Malibran, festival v Glyndebourne, londýnské Proms, ženevské Grand Théâtre a Opéru National du Rhin.

Od roku 1998 pravidelně spolupracuje s mladými zpěváky v Centre de Formation Lyrique při pařížské Opeře, s nimiž dosud nastudoval poloscénická uvedení oper La traviata, Faust, Werther, Lovci perel a Romeo a Julie. V listopadu 1999 režíroval inscenaci Idomenea v Opéra National de Lyon (dirigent Louis Langrée). Jeho nastudování Brittenova Zneuctění Lukrécie se souborem Jeunes Voix du Rhin při Opéra National du Rhin bylo v roce 2001 uvedeno v Colmaru, Mylhúzách a Štrasburku a znovu v roce 2007 v pařížském Théâtre de l’Athénée a v Centre Dramatique National d’Hérouville (Comédie de Caen). Pro Festival des Nuits Romantiques du Lac du Bourget režíroval v roce 2003 novou inscenaci opery Don Pasquale uvedenou na scéně Théâtre du Casino v Aix-les-Bains pod taktovkou Laurenta Campelloneho.

V roce 2005 se s Dominiquem Pitoisetem zhostil režie Haydnovy opery L’Isola disabitata pro Atelier Lyrique de l’Opéra de Paris, Théâtre de Suresnes a operní domy v Caen a Rennes. V Petrohradu, v moskevském Velkém divadle, v Soulu a v Tokiu inscenoval obnovené premiéry nastudování Prstenu Nibelungova vytvořeného původně pro petrohradské Mariinské divadlo. V roce 2006 režíroval pro pařížskou Opéra Comique a Théâtre de Suresnes operetu Franze Lehára Jaro. V roce 2007 provedl pařížský Palais Garnier jeho poloscénické nastudování mileneckých výstupů z Brittenova Snu noci svatojánské (s orchestrem Opéra National de Paris pod taktovkou Edwarda Gardnera). V roce 2008 se spolu s Dominiquem Pitoisetem podílel na režii nové inscenace Purcellovy opery Dídó a Aeneas v Théâtre de Suresnes a v Amphithéâtre de l’Opéra Bastille v Paříži a v roce 2009 bude režírovat novou inscenaci Trubadúra v ženevském Grand Théâtre.