Simona Rybáková

Textilní a kostýmní výtvarnice Simona Rybáková (1963) studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v ateliéru textilního výtvarnictví. V roce 1990 absolvovala půlroční stáž v oboru textilní design v Helsinkách na University of Industrial Arts. V roce 1995 obdržela 1. cenu v soutěži Swarowski Award (čtyřměsíční pobyt na Rhode Island School of design v Providence, USA). Od roku 1996 je českým reprezentantem v exekutivě a ve scénografické komisi mezinárodní organizace divadelníků (OISTAT).Vedle kostýmních návrhů a individuální oděvní tvorby vytváří také autorské textilní tisky a koberce, šperky, plastiky a kresby.

Realizovala řadu kostýmů pro filmy (Šašek a královna, spolu s Terezou Kučerovou; režie Věra Chytilová, 1988; Pražská 5, režie Tomáš Vorel, 1988; Pražákům, těm je hej, Karel Smyczek a Michael Kocáb, 1989; Pasáž, Juraj Herz, 1996; KusPoKusu, Cabani, 1998; Experiment, Juraj Herz, 2001; Don Gio, Cabani, 1992; Postel, Oskar. Reif, 1995; Kočky, Jaroslav Brabec, 2005 ad.). Divadelními kostýmy se podílela na úspěchu Baletní Jednotky Křeč (jíž je aktivním členem).

Pro Operu Mozart vytvořila kostýmy k inscenacím: Così fan tutte, Don Juan Bastien, Kouzelná flétna, La clemenza di Tito, Figarova svatba, Don Giovanni – všechny v režii Jiřího Nekvasila a Serail Live v režii Šimona Cabana, pro Národní divadlo v Praze pak kostýmy k operám Smrt Klinghoffera Johna Adamse, Výlety pana Broučka Leoše Janáčka, Requiem G. Verdiho (inscenace v režii Jiřího Nekvasila) a Příhody Lišky Bystroušky v režii Michala a Šimona Cabanů. Dále navrhuje kostýmy pro televizní klipy, reklamy, presentační akce různých firem většinou ve spolupráci s produkcí Cabani a Baletní jednotkou Křeč (American Expres, Aral, Max Factor, Jaguar, Margaret Astor, Elle, Saab, Audi, IPB, British Airways). V letech 1995–2002 byla stálou kostýmní výtvarnicí pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Od roku 1983 vystavovala na mnoha samostatných i kolektivních výstavách doma i v zahraničí (Japonsko, USA, Francie, Dánsko, Korea, Finsko ad.). Přednášela na University of Nebraska v Lincolnu, University of Kansas v Kansas City, USITT v Pittsburgu a Long Beach, Tokiu a Soulu.

Kromě zmíněné ceny Swarowski Award získala další významná ocenění: Zlatou Trigu za kolektivní českou národní expozici (první cena mezinárodní divadelní přehlídky Pražské Quadrienale), Zlatou medaili za design textilu na mezinárodním veletrhu Brno a Zvláštní uznání za výtvarnou stránku tanečního videa KusPoKusu na Festivalu tance ve Frankfurtu (SRN).

Se Státní operou Praha spolupracovala Simona Rybáková jako kostýmní výtvarnice na inscenacích: E. F. Burian: Bubu z Montparnasu (1999), Alexander Zemlinsky: Bylo-nebylo (2000), Emil Viklický: Faidra (2000), Trygve Madsen: Circus Terra (2002) – všechny režie Jiří Nekvasil, Isaac Steiner: Dorian Gray (2000, v režii Nathana Datnera) a P. I. Čajkovskij: Piková dáma (2005, v režii Romana Hovenbitzera).