Inscenátoři
- Dirigent: E. Dovico, R. Hein
- Režie: V. Vežník
- Výtvarník scény: L. Vychodil
- Kostýmy: J. Jelínek
- Choreografie: O. Šanda
- Sbormistr: T. Karlovič
- Asistent režie: L. Cukr, P. Jirsa
Obsazení
- Dirigent: R. Hein, E. Dovico
- Neznámý princ (Kalaf), jeho syn: I. Jan, M. Zhang
- Turandot, čínská princezna: A.-L. Bogza, M. Hundeling, J. Derilova, M. Málková
- Liu, mladá otrokyně: J. Burgetová, L. Vernerová, S. Procházková
- Timur, vypovězený tatarský král: M. Bürger, O. Korotkov, L. Mlejnek
- Císař Altoum, její otec: L. Havlák, N. Višnjakov
- Ping, císařův ministr: O. Kříž, M. Cavalcanti
- Pang, císařův ministr: R. Samek, T. Kořínek
- Pong, císařův ministr: J. Moravec, O. Socha
- Perský princ: R. Samek, T. Kořínek, J. Moravec, O. Socha
- Mandarin: M. Horák, J. Brückler
Turandot je posledním operním dílem G. Pucciniho, který zemřel krátce před jejím dokončením. Námět nalezl ve Schillerově dramatizaci perské pohádky Carla Gozziho (původně pohádková látka ze sbírky Derviše Moklese Tisíc a jedna noc) o čínské princezně. Opera obsahuje poutavé, vysoce dramatické scény mezi krutou princeznou Turandot a princem Kalafem. Pucciniho snaha o dosažení co nejvěrnějšího čínského vokálního koloritu zesiluje užívání pentatoniky jako základní formy čínského tónového systému, rozvolňuje rytmus a mění často takt, což je pro čínské pojetí hudby charakteristické.
Premiéra: 15. 9. 1995
Délka představení: 2 hodiny 45 minut s 2 přestávkami
Představení je nastudováno v italštině s českými a anglickými titulky.
Ohlasy v tisku
„Tato inscenace se patrně stane jedním z nejpřitažlivějších pražských představení.“
(Michael Halstead, The Prague Post, 4. 10. 1995)
-
3. 9. 2010 v 19:00
G. Verdi: La traviata
Více o představení -
4. 9. 2010 v 19:00
G. Bizet: Carmen
Více o představení -
5. 9. 2010 v 14:00
P. I. Čajkovskij: Labutí jezero
Více o představení
Nepřehlédněte
Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech
Státní opera Praha ve spolupráci s nakladatelstvím Slovart vydala reprezentativní publikaci zabývající se historií této významné kulturní instituce od jejího otevření v roce 1888 až do konce sezony 2002/2003. Kniha s názvem Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech se soustřeďuje výhradně na operní dění na této scéně, třebaže v minulosti divadlo pod různými názvy sloužilo také činohře, operetě a baletu. Díly věnující se těmto žánrům má Státní opera Praha v plánu vydat v následujících letech.
