Úvod » Repertoár » Dílo

Mariusz Kwiecien

Symfonický orchestr hl. města prahy FOK
Mariusz Kwiecien – baryton
Lukasz Borowicz – dirigent

Program

  • G. Rossini: Barbiere di Siviglia (Overture)
  • G. Rossini: Barbiere di Siviglia (Aria – Figaro)
  • G. Rossini: Barbiere di Siviglia (Temporale from the 2nd Act)
  • W. A. Mozart: Le nozze di Figaro (Aria – Conte)
  • V. Bellini: Norma (Overture)
  • G. Donizetti: Favorita (Aria Vien Leonora + cabaletta)
  • G. Rossini: Signor Bruschino (Overture)
  • V. Bellini: I Puritani (Aria Ah, per sempre)
  • přestávka
  • M. Mussorgsky: Khovanschina (The dawn on the Moscow river)
  • P. Tschaikovsky: Onegin (Aria Vy mne pisali)
  • A. Borodin: In the steppes of Central Asia
  • S. Rachmaninow: Aleko or A. Borodin (Prince Igor)
  • P. Tschaikovsky: Onegin (Polonaise)
  • G. Verdi: Don Carlo (Death of Posa)

Mariusz Kwiecien

Polský barytonista Mariusz Kwiecien je známy po celém světě kvůli ztvárnění předních barytonských rolí. Pro svůj hezký hlas, nesmírnou muzikálnost a herecké nadání má příležitosti vystupovat s předními operními společnostmi a symfonickými orchestry v Evropě, Severní americe a Asii.

Pan Kwiecien se často objevuje v Metropolitní opeře, kde v minulách sezónách vystoupil v roli Marcella v La bohèmě, Silvia v I pagliacci a Malatesta v novém nastudování Don Pasquale.

Pod takotovkou Jamese Levina zpíval Almaviva ve Figarově svatbě a Guglielma v Così fan tutte. S maestrem Levinem spolupracoval na Tanglewood Festivalu, kde zpíval hlavní roli v Donu Giovannim s Bostonským symfonickým orchestrem a v Carnegie Hall se členy Metropolitní opery, kde zpívali Bachovu Kantátu č. 82, Ravelova Dona Quichotta a Brahmsův Liebeslieder Waltzer. Je absolventem Lindemanova programu pro mladé umělce při Metropolitní opeře.

Mariusz Kwiecien je předevšním známý jako Don Giovanni; tuto roli zpíval ve Vídeňské státní opeře, Bilbao Opera House, Houston Grand Opera, San Francisco Opera, Santa Fe Opera, Seattle Opera, v novém nastudováné v opeře ve Varšavě i jinde. Marcella v La bohèmě zpíval ve svém debutu v San Francisco Opera, Hraběte Almavivu ve Figarově svatbě v San Diego Opera a Silvia z I pagliacci v Los Angeles Opera. Tutéž roli ztvárnil i v novém nastudování v Lyrické opeře v Chicagu. V létě roku 2007 se poprvé představil jako Escamillo v Carmen.

Evropská kariéra Mariusze Kwieciena započala Belcorem v Elixíru lásky, což byl jeho debut v Paris Opera. V Netherlands Opera a Grand Theatre de Genève byl Guglielmem v Così fan tutte a jeho debutem v La Scale byla role Ottokara v Der Freischuetz. Ve Velké opeře v Moskvě a v Grazu debutoval s titulní rolí v novém nastudování Evžena Oněgina. Zpíval i Enrica v Lucii di Lammermoor v Teatro Municipal in Sao Paulo, atd...

Pan Kwiecien vyhrál prestižní ocenění v několika mezinárodních pěveckých soutěžích včetně Mezinárodní soutěže v Duszniki-Zdroj v roce 1994ů v roce 1996 v soutěži Hans Gabor/Belvedere v Rakousku, Mozarovu cenu a v roce 1998 cenu publika v soutěži Francisco Vinas v Barceloně. V roce 1999 reprezentoval své rodné Polsko na světové soutěži v Cardiffu.

Sezónu 2007 – 2008 otevíral v Metropolitní opeře jako Enrico v novém nastudování Lucie di Lammermoor. Téhož roku podnikl turné po Spojených státech. Zpíval Brahmsovo Německé requiem s Atlanta Symphony pod taktovkou Roberta Spano; nahrávka z tohoto koncertu vyjde na CD. Ve stejném díle vystoupil i s Rotterdamskou filharmonií pod taktovkou Valerie Gergieva na jeho posledním koncertu v roli hudebního ředitele tohoto orchestru. Mariusz Kwiecien se vrátil do Royal Opera House v Covent Garden ve svém debutu coby Germont v La traviatě. Do Lyrické opery v Chicagu se vrátil s hlavní rolí v Evženu Oněginovi a do opery v Seattlu rovněž s debutem, tentokrát jako Riccardo v I puritani. Sezónu zakončil v Santa Fe Opera jako Hrabě Almaviva v novém nastudování Figarovy svatby.

Łukasz Borowicz

Łukasz Borowicz se narodil v roce 1977 ve Varšavě, kde studoval pod vedením Antoni Wita, Ivana Fischera a Kazimierz Korda.

Łukasz Borowicz dirigoval vyjímečné orchestry jako jsou Bamberg Symphony Orchestra, Ruská národní filharmonie, Dánský rozhlasový symfonický orchestr, Běloruská národní filharmonie, Ukrajinská národní filharmonie, I Pomeriggi Musicali, Istanbulský symfonický orchestr a většinu symfonických orchestrů v Polsku včetně Varšavské filharmonie.

S Beethovenovým akademickým orchestrem (Krakow) byl pozván na koncert Young-Euro-Classics do Konzerthausu v Berlíně.

Na operním poli se Łukasz Borowicz představil s Polskou národní operou (“Don Giovanni”, “Kouzelná flétna, “Superstition” a „Krakovians and Highlanders” od Karola Kurpinského), s Polskou baltickou operou v Gdaňsku (“Tosca”, “I due Foscari”), s Beethovenovým akademickým orchestrem (koncertní provedení “Candide”). Spolupracoval s polskými operními hvězdami jako např.: Piotr Beczala, Mariusz Kwiecien a Ewa Podles. Je hostujícím dirigentem Polské národní opery i jiných operních domů v rodném Polsku i v zahraničí.

Od roku 2007 zastává post šéfdirigenta Symfonického orchestru polského rozhlasu (PRSO), se kterým již dříve vystoupil na festivalu “Roma nel Cuore” v Římě. V budoucnosti se chystá dirigovat orchestry v Německu.

V září roku 2008 byl Lukasz Borowicz pozván do pražského Rudolfina v rámci týdne připomínajícího 40 let od pražského jara. V Roce 2009 byl pozván na Festival Rossiniho oper do Pesara, s Istanbulským symfonickým orchestrem na festival “Musiques Interdites” v Marseille a mimo jiné i do Mariánkých lázní k tamější filharmonii.

Mezi jeho závazky do budoucna jmenujme alespoň nahrání všech symfonií Andrzeje Panufnika s Konzerthausorchester Berlin, koncerty s Chopinovým festivalovým orchestrem, Symfonickým orchestrem slovenského rozhlasu a spolupráci se Samuelem Ramey. V listopadu roku 2009 vystoupí Lukasz Borowicz se Symfonickým orchestrem polského rozhlasu v Mülheim an der Ruhr, Cologne a Güterslohu.

Nepřehlédněte
Státní opera Praha Historie divadla v obrazech a datech - Obal knihy
Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech
Tomáš Vrbka
Státní opera Praha ve spolupráci s nakladatelstvím Slovart vydala reprezentativní publikaci zabývající se historií této významné kulturní instituce od jejího otevření v roce 1888 až do konce sezony 2002/2003. Kniha s názvem Státní opera Praha – Historie divadla v obrazech a datech se soustřeďuje výhradně na operní dění na této scéně, třebaže v minulosti divadlo pod různými názvy sloužilo také činohře, operetě a baletu. Díly věnující se těmto žánrům má Státní opera Praha v plánu vydat v následujících letech.

Copyright © 2004 – 2012, Státní opera - Národní divadlo » web 2142.net » webmaster » RSS