Státní opera Praha

G. Verdi: La traviata

Verdiho La traviata byla na repertoáru tohoto operního domu od samého počátku jeho existence, kdy sem byla přenesena inscenace z německého Stavovského divadla. Stala se především příležitostí k hostování slavných zahraničních pěvců, mj. legendární australské sopranistky Nellie Melby (18. 4. 1900). K prvnímu novému nastudování došlo v Novém německém divadle (dnes Státní opeře Praha) 9. 11. 1919 pod taktovkou Georga Szélla, další premiéry se uskutečnily v letech 1930, 1934, 1945, 1959, 1979 a naposledy 7. 10. 1982 v režii Ladislava Štrose, na scéně Vladimíra Nývlta a v kostýmech Josefa Jelínka. Tato inscenace patří k nejpopulárnějším titulům Státní opery Praha a do konce sezony 2005/2006 dosáhla počtu 487 repríz. Nového nastudování se ujme zahraniční tým v čele s francouzským režisérem Arnaudem Bernardem, který v posledních letech režíroval mj. opery Roméo et Juliette v Chicagu s Robertem Alagnou a Angelou Gheorghiu (1999), Nápoj lásky v Théâtre du Capitole de Toulouse s Marcelem Alvarezem (2001), Lakmé v Teatro Massimo v Palermu, Roméo et Juliette v Tokiu (2003), Luisu Miller v Nationale Reiseopera v Enschede v Holandsku, Roméo et Juliette v Pekingu, Le roi de Lahore v Benátkách (2004) a v této sezoně mj. Bohému ve veronské Aréně. Hudebním nastudováním byl pověřen italský dirigent Enrico Dovico, který patří ke stálým hostům Státní opery Praha.

Verdi v La traviatě na libreto podle románu A. Dumase ml. Dáma s kaméliemi o Marii Duplessis, slavné kurtizáně a idolu pařížské společnosti 40. let 19. století, vytvořil vlastně vůbec první významné operní dílo na současný společenský námět. Nejen tento fakt byl nepřijatelný pro publikum při premiéře v roce 1853 v Benátkách: diváci byli navíc i šokováni, že hlavní role je v této opeře určená kurtizáně, jež je vykreslená jako kladná postava. Takže premiéra skončila naprostým fiaskem. Ale už brzy poté Verdiho La traviata slavila první triumfy a dodnes patří k nejoblíbenějším repertoárovým titulům.